Sraz po 39 létech
| Srazy | Sraz30 | Mejdan u Mirky | Sraz31 | Sraz32 | Sraz33 | Sraz34 | Sraz35 |
| Sraz36 | Sraz37 | Sraz38 | Sraz39 | Sraz40 | Sraz41 |
Letos
se nás sešlo šest. Podle pořadí u stolu: Radka, Petr, Mirka, Majka,
Vlastík a já. Pod Lampou bez sportovních aktivit, ono je nás stále méně
a na bowling to není. Snažil jsem se prosadit sraz v duchu
fotografického workshopu (já ostatně tak všechny srazy osobně pojímám)
někde v přírodě, ale neprošlo to. Prý si to mám domluvit s Blankou. :-)
Tak jsem alespoň navrhl výlet na Emu a to bylo přijato kladně. Tak se
těšte a také se těšte, že to bude fotografický workshop. Foťáky
sebou. Někdy v červenci.
Přijel jsem autem, nějak se mi to dnes semlelo. Ráno ušní (prý slyším dost dobře), pak zákazník, nákup, práce, znovu zákazník, domů oběd a úklid, předat opravený Notebook se školením, navštívit rodiče … a dorazil jsem v 17:15. Původně jsem byl rozhodnutý, že chvíli posedím a odfrčím se domů zhroutit. Dal jsem si jedno pivo a najednou se mi tady začalo líbit, tak jsem si dal ještě jedno a u třetího jsem zavolal Kubovi, ať mne přijde zbavit auta a večer pak odveze domů. Nakonec mne jen zbavil auta a domů mne odvezla Mirka. Mirko, moc díky. Doma jsem všechno povyprávěl Aničce, včetně Pavlínka story. Kdo neví vocogou, dobře mu tak, Má chodit na srazy. Teď jsou tři hodiny ráno (dali jsme si s Aničkou ještě panáka/y) a já mám příjemný pocit, že to bylo fajn. Jsem děsně unavený a přeji si, ať je takových dnů ještě mnoho. Dnes jsem žil.
Na srazu s číslem 39 je hloupé, že čtyřicítka je na krku. Panuje všeobecná nálada, že na srazy v poslední době moc spolužáků nechodí, poslední oficiální pětatřicítka toho byla důkazem. Padaly také názory, že nemá smysl zvát učitele, když se nás pak sejde pár. No, vzal jsem to na sebe a tak se s tím budu muset příští rok nějak vypořádat. Zatím jsem došel k rozhodnutí, že se vás všechny pokusím oslovit v dostatečné předstihu, zda je vůbec o sraz zájem a v jaké režii. Organizaci pak přizpůsobím okolnostem. Jistý je pouze termín, a to předposlední pátek v květnu, tedy 23. května 2014.
Zapsal Zdenál.
Přijel jsem autem, nějak se mi to dnes semlelo. Ráno ušní (prý slyším dost dobře), pak zákazník, nákup, práce, znovu zákazník, domů oběd a úklid, předat opravený Notebook se školením, navštívit rodiče … a dorazil jsem v 17:15. Původně jsem byl rozhodnutý, že chvíli posedím a odfrčím se domů zhroutit. Dal jsem si jedno pivo a najednou se mi tady začalo líbit, tak jsem si dal ještě jedno a u třetího jsem zavolal Kubovi, ať mne přijde zbavit auta a večer pak odveze domů. Nakonec mne jen zbavil auta a domů mne odvezla Mirka. Mirko, moc díky. Doma jsem všechno povyprávěl Aničce, včetně Pavlínka story. Kdo neví vocogou, dobře mu tak, Má chodit na srazy. Teď jsou tři hodiny ráno (dali jsme si s Aničkou ještě panáka/y) a já mám příjemný pocit, že to bylo fajn. Jsem děsně unavený a přeji si, ať je takových dnů ještě mnoho. Dnes jsem žil.
Na srazu s číslem 39 je hloupé, že čtyřicítka je na krku. Panuje všeobecná nálada, že na srazy v poslední době moc spolužáků nechodí, poslední oficiální pětatřicítka toho byla důkazem. Padaly také názory, že nemá smysl zvát učitele, když se nás pak sejde pár. No, vzal jsem to na sebe a tak se s tím budu muset příští rok nějak vypořádat. Zatím jsem došel k rozhodnutí, že se vás všechny pokusím oslovit v dostatečné předstihu, zda je vůbec o sraz zájem a v jaké režii. Organizaci pak přizpůsobím okolnostem. Jistý je pouze termín, a to předposlední pátek v květnu, tedy 23. května 2014.
Zapsal Zdenál.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|